Kostel svatého Josefa v Pekingu, známý také jako Wangfuťingský kostel nebo Východní katedrála je jeden ze čtyř římskokatolických kostelů pekingské arcidiecéze. Jedná se o farní kostel, jehož dějiny sahají do roku 1653, ale ve své současné podobě byl postaven začátkem dvacátého století v novorománském slohu. Nachází se na severním konci obchodní třídy Wang-fu-ťing v obvodě Tung-čcheng.Od roku 1957 spravuje kostel Vlastenecké sdružení čínských katolíků, katolická organizace povolená čínskou vládou, ovšem naopak neuznávaná Svatým stolcem.DějinyPředchozí budovyFarnost zde založil v roce 1653 Lodovico Buglio, jezuitský astronom, theolog a misionář. Pozemek pro stavbu kostela věnoval řádu císař Šun-č'. Jednalo se přitom o období, kdy měli jezuité povoleno pobývat v Číně jako jediní Evropané a to pro své znalosti astronomie.V roce 1720 byla budova poškozena a za dalších zhruba devadesát let později shořela, zbytky po požáru byly vzhledem k tomu, že v této době měla čínská vláda dynastie Čching odpor k západu, zničeny. Místo bylo pak nevyužíváno až do roku 1860, kdy Peking dobyly britské a francouzské jednotky v rámci Druhé opiové války. Pak byly do Pekingu opět vpuštěni misionáři a kostel byl znovu vystaven. Během Boxerského povstání byl kolem roku 1900 opět zcela vypálen.